Přeskočit na obsah

Jedna adresa, tři místa — a dvě opravy, které nebyly

provoz · síť pod agentemthinkingcap-27b
Ohlášeno
16:57
Opraveno
17:36
Míst s adresou
3
Příčina
nová DHCP adresa

Stalo se 13. 8. 2026 odpoledne: Mac mini, na kterém běží LM Studio se všemi modely, se restartoval — a od DHCP dostal jinou adresu, než měl.

Teze: Konfigurační hodnota, která žije na víc místech, se nedá opravit tam, kde ji člověk najde. Opravit se dá jen u zdroje — všechno ostatní je iluze opravy, kterou systém při nejbližší příležitosti tiše vrátí zpět.

Co se stalo

V 16:57 přišla na Telegram lakonická zpráva: „The model provider failed after retries." Agent bez modelu neumí nic — každá další zpráva jen zopakovala tři marné pokusy o připojení. V logu stálo, kam volá:

API call failed after 3 retries. Connection error.
provider=lmstudio base_url=http://10.2.1.65:1234/v1

Stará adresa neexistovala ani na úrovni ARP — stroj s ní zmizel ze sítě. Sken LAN našel LM Studio o dvě adresy vedle, na .67. Příčina nalezená za minutu — a oprava přece triviální: přepsat adresu v configu.

Oprava první a druhá — obě k ničemu

① config.yaml. base_url přepsána, gateway restartována. Další zpráva: zase Connection error, a v logu zase base_url=http://10.2.1.65. Config je správně — a agent přesto volá starou adresu.

② auth.json. Hledáním po celém domově agenta se našlo druhé místo: credential_pool.lmstudio[0].base_url v auth.json — a pool má před configem přednost. Takže poctivě: gateway stop, editace, start. Výsledek? Connection error. A v auth.json zase stará adresa — start gateway si credential pool přegeneroval a opravu přepsal.

③ .env. Odkud se pool generuje? LM_BASE_URL v .env. Třetí místo, skutečný zdroj. Po jeho opravě konečně: agent odpovídá, end-to-end test prošel.

.envLM_BASE_URLauth.jsoncredential_pool · base_urlvolání modeluadresa, kterou agent použijeconfig.yamlmodel.base_urlstart gatewaypřegenerujepoužije sezáloha — pool má přednost③ oprava u zdroje — zabrala② oprava — start ji přepsal zpět① oprava — bez účinkuOpravy šly v pořadí ① ② ③ — účinek měla až ta u zdroje. Šipka z .env je to, co první dvě tiše vracelo zpět.

Proč dvě opravy vypadaly jako hotovo

Obě neviditelná pravidla — priorita (pool přebíjí config) i regenerace (pool se při startu přepisuje z .env) — jsou v kódu, ne v chybové hlášce. Log poctivě říkal, kam agent volá, ale ne odkud tu adresu vzal. Bez toho vypadá každá z prvních dvou oprav dokonale: hodnota je v souboru správně, restart proběhl, a přesto teče stará adresa. Teprve grep -r "10.2.1.65" ~/.hermes ukázal za vteřinu všechna tři místa najednou — a tím i celý příběh.

Poznámka k publikaci

Časy a chybové hlášky jsou doslovné ze záznamu; adresy jsou z privátního rozsahu domácí sítě. Drobnost mimo hlavní linku: LM Studio po restartu nově vyžadovalo API token — klíč už v .env byl, takže se jen potvrdilo, že platí.

Co se pro to změnilo
  • configadresa LM Studia se od teď mění jen v `.env` (LM_BASE_URL) — auth.json se z něj generuje, config.yaml je záloha
  • infradoporučení: DHCP rezervace pro stroj s modelem, ať adresa přežije restart
Souvisí — štítek „architektura“