Stěhování agenta: 148 MB dat, zbytek je instalace

Stalo se 18.–19. 8. 2026. Po odpoledním kolapsu (nález 25) padlo rozhodnutí: celý agent — tři profily, paměti, cron, rok provozní historie — se stěhuje z kontejneru na serveru do linuxové VM na Macu s M4 Pro, kde už beztak běží inferenční server.

Teze: Identita agenta jsou data, ne instalace. Když se ty dvě vrstvy oddělí čistě, stěhování mezi architekturami je malý přenos a jedna čerstvá instalace — a všechno zajímavé se odehrává v místech, kde se ty vrstvy slepily dohromady.

Co se stěhuje a co ne

Stroj se měnil z x86_64 na arm64, takže instalace (virtuální prostředí, binárky) se přenést nedá — kompilovaný kód druhá architektura nespustí:

Přeneslo se: databáze stavu a sezení, paměti, tři profily včetně zdravotní dokumentace a klíčů, cron úlohy, pracovní deník. Po kompresi 148 MB — celý „mozek". Instalace se na cíli udělala čerstvá a stejná verze runtime si data převzala bez migrace.

Čtyři věci, které se pokusily stěhování přežít

1. x86 binárky v datových složkách. V bin/ adresáři dat bydlely dvě spustitelné binárky pro starou architekturu — po přenosu tiše nefungovaly. Data a spustitelný kód se v domově agenta mísí víc, než se zdá.
2. Chybějící knihovna platformy. Čerstvá instalace neměla Telegram modul — gateway nastartovala „úspěšně" s jednou platformou míň a mlčela. Bez explicitní kontroly logu by to vypadalo jako funkční systém, jen by nikdy nepřišla žádná zpráva.
3. Skript, který se nikdy nevrátí. Post-instalační skript spouští „restart" gateway — jenže na stroji, kde služba ještě neexistuje, ji spustil na popředí a čekal navěky. Vypadalo to jako zamrzlá instalace; ve skutečnosti gateway běžela, jen bez dohledu.
4. Záloha spolkla workspace. První noc záloha narostla ze 136 MB na 1,2 GB — kódovací profil si večer naklonoval repozitář se závislostmi (2,8 GB) a zálohovací skript ho poctivě sbalil. Reprodukovatelné artefakty do zálohy nepatří; teď se vynechávají.

První noc: 7/7

Ranní konsolidace doběhla za 71 sekund (9 volání modelu) — v éře lokálního mozku chodila hlášení zhruba o sedm minut později. Kontrola mailu, hlídač termínů, portfolio i noční záloha prošly. Jediné zaškobrtnutí: cloudový model sáhl po nástroji execute_code, který mu bezpečnostní brána v cron sezeních správně zablokovala — a agent úlohu dokončil povolenými nástroji. Hlídač fungoval, jak má.

A jeden epilog: adresa inferenčního serveru, která v nálezu 23 žila na třech místech a rozbila se změnou DHCP, přestala existovat — model je teď na témže stroji a .env říká host.orb.internal. Jméno, ne zapamatovaná IP. Celá třída chyb zanikla přesunem, ne opravou.

Poznámka k publikaci

Velikosti, časy i počty úloh jsou doslovné z přenosu a z logů první noci. Obsah přenášených dat se nezveřejňuje — jde o osobní dokumenty a klíče.